5. den - Bratislava - Dolní Dunajovice - 130km

26. 6. (pá) – po hrůzně prožité noci vstáváme kolem 7 hodiny jako zpráskaní psi. Když si uvědomíme dnešní etapu, nikomu opravdu kvůli únavě z téměř probdělé noci není do zpěvu. A tak padá jasné rozhodnutí: takové ubytování už nikdy více!!! Po snídani vedle supermarketu sedáme na kola směrem k Dunaji. Je to skoro 10km s tím, že jedeme v ranní špičce po velmi rušných ulicích, přestože to mají být ty méně frekventované. Ale projedeme bez úhony a již se pohybujeme proti proudu Dunaje. Ovšem po 5km jízdy náhle rána a Pavlovi ušlo zadní kolo. Naštěstí společnými silami, především zručného mechanika Jardy se výměna duše podaří a po 15 minutách pokračujeme dále.

Míjíme jako před rokem soutok Moravy s Dunajem, kdy jsme se vraceli domů z Balatonu. Projíždíme okolo hradu Děvín a jedeme okolo hlavní železniční trati Bratislava-Brno. Asi po 30 ujetých kilometrech přijíždíme k nám již dobře známé sympatické hospůdce se zahrádkou s originálním názvem "U starého bycikla". Takže je to jasné – cyklisté vítáni. Na střeše mají opravdu staré kolo z roku raz-dva. My přijíždíme chvíli před desátou hodinou, ale rádi si chvilku odpočineme a počkáme, až nám otevřou. Chladivý pěnivý mok i polévka přijdou vhod. Po osvěžení pokračujeme dále, po pravé straně máme Záhoří, jehož kopce s nadmořskou výškou kolem 700m ostře kontrastují s rovinou v okolí řeky Moravy. Ta je o více než 500m níže. Míjíme obec Gajary u Malacek a pozorujeme několik ropných věží. V této oblasti se těží ropa, i když v omezeném množství. Pavel k tomu řekne: "možná tak do zapalovačů by to stačilo". Také zde děláme kratší pauzu. U vísky Sekule odbočujeme doleva a zkrátíme si cestu přes Rakousko. Projíždíme tedy Hohenau an der March a jedeme Rakouskem asi 20km. Pak již následuje sjezd do Valtic, kde je občerstvovací pauza. I když je to město vína, kvůli horku a žízni zvítězí opět nejlepší iontový nápoj – pivo. Poté již jedeme po cyklostezce EV6 okolo Mikulova do Březí. Tam odbočíme doprava a asi po 5km přijíždíme do Dolních Dunajovic, místa našeho posledního noclehu celé výpravy. Ubytováni jsme ve vinařství Šoman, jehož součástí je i posezení. Po nezbytné očistě těl jdeme na večeři. Po ní rádi přijímáme nabídku pana majitele a večer posedíme při vínku v místnosti u vinného sklípku. Ale únava z nevyspání z předchozího dne se brzy dostaví a my jdeme zanedlouho spát. Dnes máme v nohách 130km převážně po rovině.