3. den - Aschach a.d. Donau - Rohrendorf - 171km

24.6.2015 (st) – Ráno balíme už před sedmou hodinou. Opět jdeme posnídat na stejnou lavičku jako včera večer. Je docela chladno, ale přičítáme to blízkosti řeky. Vyrážíme po cyklostezce, kde mimo pár místních, kteří jedou na nákupy, je trasa jinak volná. Za chvíli ale je cyklistů více, blížíme se totiž k Linci. Nenecháme si ujít krátkou prohlídku, takže míříme do centra města. Tam děláme několik fotek a poté jedeme dále. Celkem rychle se nám podařilo najet zpět na cyklostezku kolem Dunaje. Cesta je jednotvárná, ale rychlostní průměr je parádní. Místy dosahujeme dost přes 30m/h. To hlavně tehdy, když potkáme nějaké mladé "cyklisty", kteří sedlají elektrokolo. Pokud jedeme ve stejném směru, tak vždy přidáme a předjedeme je. Elektrokola jsou, jak jsme se dozvěděli, čipována na maximální rychlost 25km/h. Tak si škodolibě myslíme: však vám dojdou baterky. Jsme docela překvapení, že lidé kolem 35-40 let po takovéto rovině jezdí na elektrokolech a jen si říkáme: snad tato móda nedojde i k nám? Další zastávku děláme po 50 ujetých km v Mauthausenu, nechvalně proslulém ve 2. světové válce. Chceme se podívat po muzea holocaustu, ale bohužel v ten den je zrovna převoz nefunkční. Mají rozbité plavidlo. Takže z plánované návštěvy není nic. Po krátké přestávce pokračujeme dále až do městečka Grein. Zde dojídáme poslední zásoby ovoce a kupujeme nové. Po obědě opět v přírodě u řeky si dáváme vychlazené plechovkové pivo. Přijde vhod, i když není takové vedro, je spíše dusno. Jedeme stále po severním břehu Dunaje, takže města Ybbs i Melk vidíme na druhém břehu. Obzvláště od Melku začíná být krajina velice hezká, na docela prudkých svazích je to samá vinice. Již se začíná projevovat únava, jelikož v nohách už máme přes 130km. Děláme tedy častější zastávky. Touto krajinou s romantickými zákruty řeky se dostáváme do Kremsu an der Donau. Zde dokupujeme zásoby a děláme větší pauzu. To už máme jen 4km do cíle dnešní etapy – do Rohrendorfu. Je to mírně do kopečka, ale tato změna nám docela po dnešní rovinaté části vyhovuje. Ubytováváme se v domě, jehož součástí je i "Weinstube", tedy vinný sklípek. V inzerátu na ubytování bylo, že je v provozu 24 hodin nonstop. Což byla pravda. Po hygieně tedy zasedneme do místnosti nad sklípkem. Zde nám paní nabízí různé druhy vín, u nás zvítězí Veltlínské zelené. Je opravdu i pro nás neznalce vína dobré chuti, takže si dáváme první 0,7l láhev. Stojí 3 eura. Pak prý se už můžeme obsluhovat sami. Po vypití první láhve, zjišťujeme, že by se "vsákla" i další. Tak ji načínáme. Nakonec byla na každého jedna, takže po třetí láhvi se odebíráme do postýlek znaveni vínkem i délkou etapy, která dnes činila přes 170km.